Přihlášení

Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.

Rychlé info

Pro přidání zprávy do Rychlého infa, musíte být přihlášeni.

Žádné zprávy.

Navigace

Anketa

Zatím nejsou žádné ankety.

Asistivní pomůcky

V seriálu článků Vás Jaryn Čajka seznámí, stejně jako sebe, s některými výrazy, zkratkami a pojmy. Ne, že by chtěl machrovat, ...


Co je co 1(Co je co?) Co je co 2.(Asistivní) Co je co 3.(Inkluze) Co je co 4.(Bighelp) Co je co 5.(Pro koho) Co je co 6.(Kompenzace)Co je co 7.(Smyslové poruchy)Co je co 8.(Kde Jsme) Co je co 9.(Kognitivní poruchy) Co je co 10.(E-zdravotní péče) Co je co 11.(Další smysly) Co je co 12.(Osobní asistent?) Co je co 13.(Jaký vývoj) Co je co 14.(Inteligentní byt) Co je co 15.(E-pomoc) Co je co 16.(Dispečink a bydlení) Co je co 17.(Mozek a počítač) Co je co 18.(Mrkání na počítač)

 

Co je co 1 (Co je co?)

 

V současné době, a tím myslím několik posledních let, se neustále objevují nové pojmy, nová slova. Někdy mám pocit, že jim rozumím, někdy to jen odhaduji z významu slov. Ale… A to je ten problém. Mnohdy i tam, kde si myslím, že chápu, jsem vedle jako ta jedle. Stejný problém je se zkratkami. Jsou stále nové, a je jich mnoho, mnoho. Mnozí znáte tu píseň Ivana Mládka, kde zpíval o zkratkách. Nemálo z nich již dnes neznáme, jiné nezná dnes ani Ivan Mládek. To je ta rychlá doba, ve které žijeme. V seriálu článků vás chci, stejně jako sebe, seznámit s některými výrazy, zkratkami a pojmy. Ne, že bych chtěl machrovat, ale pracujeme v Chráněných ICT dílnách Deep. A hned je tu první problém. Víte všichni co znamená to ICT? Mne by napadlo například: Integrační club talentů, nebo nevím co. A ono je to zkratka z angličtiny: Information and Communication Technologies. Česky pak již snadno přeložíte jako Informační a komunikační technologie. "Informační a komunikační technologie (dále jen "ICT") mají dnes klíčový význam pro mnoho lidí v celé Evropě. Jejich aktivní používání často pro jednotlivce znamená lepší pracovní perspektivy, informace nebo sociální vztahy. ICT pomáhají uskutečňovat významné pokroky v sociálních službách, zdravotnictví nebo vzdělávání, jsou hlavním faktorem růstu produktivity a otevírají mnoho podnikatelských příležitostí." Tolik odborná citace. Já jen doplním, že je to vše, co se týká moderní práce na počítačích, ovládacích mini systémech, telefony, internet, internetová volání, datové schránky, ale taky dálkové ovládání, navigační systémy, digitalizace dokumentů a mnoho dalšího. Jen si vzpomeňte, co vše řídí nějaký čip, co je řízeno mikropočítači, velkými počítači. O mnohých věcech ani netušíme, že je za nimi technologie tzv. počítačová, čili nějaký procesor, paměť, čidlo, čip… A jen ještě jedno slovo Deep. Tak to je anglicky hluboký. Věřím, že právě takový máte vztah k této firmě a její činnosti. Příště budeme pokračovat v dalších pojmech. e-Inclusion, E – leasing, webinář, asistivní technologie. Nic víc, jen to, čím se živíme, co nám pomáhá či může pomoci. Tak příště!

Zpět     

 

 

Co je co 2 (Asistivní)

 

Asistent je známé slovo. Najdete asistenty v různých oborech lidského konání. Nás asi nebude zajímat asistent režie či asistent mezi lékaři. I když i takový by se mohl někdy hodit. Protože jsme chráněné dílny, znamená to, že zde pracují hlavně zdravotně znevýhodnění zaměstnanci. Pro tyto je nejznámější slovní spojení osobní asistent. Člověk, který nám pomáhá zvládat běžné potřeby nutné k životu a začlenění do společnosti. To známe všichni. Ale náhle se tu objevilo slovo asistivní. Přiznávám, že několikrát jsem je zaměnil se slovem asistenční, mnohdy jsem jej jen tak chápal. A ono je vše jinak. Asistivní není totéž co asistenční. Máte v tom zmatek? Já již ne. Pokusím se vám to taky upřesnit. Nejdříve to známější asistenční. To si můžeme lehce představit. Asistenční pomůcky, technologie. To bude skryto pod tím, co náš asistent používá za pomůcky, jaké jsou postupy při jednotlivých úkonech. Vše lze popsat, ale stále se jedná o práci živého asistenta. Jedno v jakém oboru. Na vznik slova asistivní jsem se ptal učitelky češtiny. Nevysvětlila. Musím vzít za vděk tím, že tu prostě je a existuje. Asistivní technologie je vlastně taky pomoc, ale za využití ICT. Pamatujete si? Informační a komunikační technologie. Není to věc nová. Pro celou Evropu se dění v této oblasti řídí již 4 roky starým ministerským prohlášením. "Mezníkem bylo ministerské "prohlášení z Rigy" v roce 2006 o ICT pro integrující informační společnost, které stanovilo konkrétní cíle v oblasti používání a dostupnosti internetu, digitální gramotnosti a přístupnosti ICT do roku 2010. Strategie e-Inclusion, tedy začleňování občanů do informační společnosti, znamená provádění činností směřujících k vybudování integrující informační společnosti, tj. informační společnosti pro všechny. Cílem je umožnit každému, kdo má zájem, plné zapojení do informační společnosti přes individuální nebo sociální znevýhodnění. Součástí tohoto procesu je výzkum a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií, elektroniky a automatizace, při kterém vznikají ve spolupráci inženýrů s lékaři i zdravotně postiženými různé nástroje, pomůcky, zařízení a počítačové programy, jejichž účelem je pomoc a usnadnění každodenních činností zdravotně postiženým." A je to. Snad tomu rozumíte. Máme tu další cizí slova, tak ty příště. My všichni nyní víme, že asistenční není asistivní a že naše dílny Deep pracují s obojím!

Zpět     

 

 

Co je co 3 (Inkluze)

 

Tak stojíme před dalším cizím a přesto tak známým pojmem. Je to inkluze. Anglicky inclusion. Co to ale je? Inkluze je začleňování. A to je opět pojem velmi obecný, proto je nutno jej vysvětlovat vždy v souvislostech. Pokud se budeme bavit o zdravotně postižených lidech, bude jejich inkluze chápána jako včleňování do běžné populace. Tady můžeme mluvit o inkluzi sociální, komunikační, pracovní. My jsme narazili na slovo inclusion s písmenkem E. Toto písmenko přiřazujeme v současné době ke všem oborům lidské činnosti v tzv. informační společnosti. Komunikace se rozumí ta elektronická, tudíž Internet, digitalizované dokumenty, ale taky možnost využití dalších elektronických pomocníků. Tím vším se zabývá iniciativa i2010 k začleňování občanů do informační společnosti (e-Inclusion). "Strategie e-Inclusion, tedy začleňování občanů do informační společnosti, znamená provádění činností směřujících k vybudování integrující informační společnosti, tj. informační společnosti pro všechny. Cílem je umožnit každému, kdo má zájem, plné zapojení do informační společnosti." Snad je to srozumitelné. Prostě když mi někdo nabízí inkluzi, nabízí mi pomoc s včleněním do jisté společnosti, strategie či sounáležitosti s většinovou populací obyvatel v mém okolí. Opakem je potom exkluze, tudíž vyčlenění. Jak snadno se dostane člověk mimo vlastní sociální skupinu, to známe všichni. V tu chvíli se mluví o exkluzi, čili vyčlenění. A pro zajímavost jeden pojem mimo zdravotní postižení, ale i pro nás velmi zajímavý. Je to allinclusive, česky hezky ólinkluziv. Přesně přeloženo to znamená všechno včetně. Známe to z nabídek cestovních kanceláří. Jedná se o nabídku občerstvení v hotelích, kdy vše, co je nabízeno, je v ceně již zaplaceno. Tak vám všem přeji inkluzi do pracovní normální společnosti, aby jste si záhy mohli dovolit dovolenou ól inkluzi…

Zpět     

 

 


Co je co 4 (Bighelp)

 

Máte rádi matematiku? Že ne? Stejně vám nevěřím, Každý rád počítá výplatu či jiné peníze hi hi. Nu ale další článek nebude o penězích ani o číslech. Jen využiji pro názornost jednu rovnici. To znamená, že co je na jedné straně od znaménka rovná se, se skutečně shoduje s tím za tímto znaménkem. Já vím, zase takové hlupáky z vás dělat nemusím. Tak pardon. A k věci. E-inclusion(ECT + asistivní technologie + asistivní pomůcky + Deep + ProDeep + dispečink) = Bighelp To je jedna rovnice, která uvozuje druhou: Bighelp = E-quality Zase nová slova. Možná je ale chápete. Začnu od konce. E-quality. To je moderní označení pro cíle konference evropských ministrů v Rize roku 2006 pro výsledek iniciativy I 2010 (Projděte minulé články, tam se o této iniciativě mluví). E-quality je cílem. Je to prostě výsledek, který zaručuje všem lidem dosažení srovnatelné kvality života, jejich zařazení, připomenu inkluzi, do standardů většinové populace. Nyní Bighelp. Nové slovo, které v překladu znamená velká pomoc. A je to i název nové skupiny odvozené z činnosti Deep a ProDeep. Bighelp bude zajišťovat pomocí asistivních technologií, asistivních pomůcek přes dispečink skutečně velkou pomoc lidem zdravotně znevýhodněným. Tak rovnici znovu, hezky česky: Začleňování znevýhodněných skupin obyvatel pomocí informačních a komunikačních technologií, asistivních technologií a pomůcek, spolu s dílnami Deep a organizací ProDeep se rovná velká pomoc, s výsledkem srovnatelné kvality života s integrující informační společností. Víc nedodám. Možná si to přečtěte ještě znovu a znovu. Já si to taky musel několikrát zopakovat. Ale takto a ne jinak jsem vám to dokázal popsat. A citát na závěr: "V současnosti se díky dosažení určité zralosti dostává do centra pozornosti kvalita informačních a komunikačních technologií, asistivních technologií jak ve výzkumu, tak v aplikacích. Rovnice "equality = eQuality" symbolizuje, do jaké míry rovný přístup a tedy rovné šance ve společnosti závisejí na e-kvalitě, kvalitě systémů a služeb, s přihlédnutím k potřebám všech uživatelů, včetně zdravotně postižených uživatelů."

Zpět     

 

 

Co je co 5 (Pro koho)

 

V posledním článku jsem se dostal k pojmu Bighelp. Ano, je to vznikající, komerční firma, která vzniká na půdě Deep a ProDeep. Mluvil jsem o velké pomoci zdravotně znevýhodněným. V tomto článku chci jen doplnit, čím vším a komu může v budoucnu tato firma pomoci. Předně jsou to sami zdravotně znevýhodnění. Pracovníci této firmy, pod vedením pana Štefana Vorálka a pana Borise Dvořáčka soustředí do jedné firmy mnohé asistivní technologie a pomůcky. Systém je ovšem založen na pomoci na dálku. Tudíž, díky těmto pomůckám může klient zůstávat sám ve svém prostředí. Dispečeři budou jen na dálku sledovat dohodnuté údaje, budou dle dohody klient – firma, obsluhovat dálkově zařízení. Co sám člověk nezvládne, to se dá díky technice, díky dálkovému ovládání obsluhovat z místa na kilometry vzdáleného. Jenže tato firma Bighelp bude obrovskou pomocí i pro asistenty, rodinné příslušníky a všechny, jež se podílejí na inkluzi klienta do běžného života. Asistent nebude muset být nepřetržitě u klienta, ale pokud dispečink zjistí nestandardní výsledky sledování čidel a pomocných asistivních pomůcek, zavolá asistentovi a ten bude řešit jen tuto konkrétní situaci. To ovšem pouze v případě, kdy neexistuje jiné asistivní řešení k nápravě vzniklé situace. Klient se tak dostává do situace, kdy je daleko víc svobodný a asistent je efektivněji využíván. Toto jsem považoval za nutné napsat dřív, než se pustím do vysvětlování dalších pojmů z oblasti asistivních technologií, pomůcek a ICT vůbec. Ke článkům je možno reagovat v komentářích a tak budu jen rád, pokud se budete vyjadřovat k tomu, co vás zajímá, co jste nepochopili, či kde se já mýlím. A věřte, je to i pro mne docela nový obor lidské činnosti a vůbec si nedělám patent na správné vysvětlení. K tomu zde jsou výše uvedení pánové. Tak zatím se mějte pohodově a příště budeme pokračovat.

Zpět     

 

 

Co je co 6 (Kompenzace)

 

Prokousáváme se známými i neznámými výrazy a pojmy. Ano, je jich hodně, ale pokud potřebuji sám nějakým způsobem řešit svoje začlenění do ekonomické populace, pokud potřebuji řešit inkluzi na pracovním trhu, musím předně sám vědět, co mi může pomoci, co může kompenzovat moje znevýhodnění. Jen dobře informovaný, poučený klient je schopen určit přesné zadání svých potřeb tak, aby mu nejen pomáhali, ale taky k tomu, aby třeba nevyhodil peníze za to, co vůbec nepotřebuje, či mu jen minimálně pomoci může. Ona reklama je silná, mnohdy se necháme zlákat, aniž si ověříme užitnou hodnotu a potřebnost. A právě jen vědomosti naše vlastní nám mohou výrazně pomoci. Tak to nevzdávejte a zkuste nabírat informace spolu se mnou. Už jsem sem vložil další cizí slovo. Kompenzace. Z latinského com-pensó, vyrovnávat, vyvažovat) znamená • vyrovnání, vyvážení, náhradu Tomu asi rozumíme všichni. Pomůcky, jež kompenzují můj nedostatek, jsou různé. Pokud budou stačit nahradit komplexně moje potřeby, je to zachráněno. Ale ono je to většinou složitější. A proto přichází asistence a asistenční i asistivní technologie a pomůcky. Seznamy kompenzačních pomůcek pro jednotlivá zdravotní postižení najdete u svých lékařů, neziskových organizací, existuje i seznam s ceníkem dostupných kompenzačních pomůcek, které můžeme dostat od lékaře či ze sociálního zajištění. Tím se tady nehodlám zabývat. Jen je to úvod k dalším článkům o asistivních pomůckách. Jsou to věci hlavně nové, zajišťující kompaktní, ucelené řešení mého znevýhodnění. Rozdělit je můžeme dle několika pohledů. Kognitivní poruchy, smyslové poruchy, motorické poruchy. Jejich uplatnění v tzv. E-zdravotnictví, inteligentních bytech, dopravních prostředcích a jiné a jiné. Setkáme se ze zkratkami BCI, e-healthcare, GPS ale i s výrobky jako je I4Control. Postupně se pokusím se tímto bludištěm prokousávat.

Zpět     

 

 

Co je co 7 (Smyslové poruchy)

 

Smyslný smysl či nesmysl. Ha a je to. To prý je ta čeština kouzelná, má pro vše své výrazy. Ne jako ta angličtina, kde jedno slovo znamená kde co. Ale tady stojíme před slovem smysl, smysly. A je to slovo české. Co to je? Opět budu nejdříve citovat: "Smysl je slovo s velmi širokým významem, a přitom tak základní, že se obtížně vymezuje. V základním významu označuje tradičně pět organických smyslů: zrak, sluch, hmat, čich a chuť; v množném čísle znamená téměř vždy právě tyto organické smysly. Kromě toho může jednotné číslo "smysl" označovat • význam slova nebo výpovědi; • cíl nebo účel nějakého jednání, případně instituce; • účelnost jednání či instituce vůbec (něco "nemá smysl"); • směr či zaměření pohybu ("ve smyslu otáčení hodinových ručiček") • "smysl pro něco", to jest způsobilost či vnímavost pro nějakou oblast a činnost." V souvislosti s naším tématem bychom mohli vlastně mluvit téměř o všech významech tohoto slova. Já však mám nyní na mysli ty smysly organické. A budu se, nejdříve, věnovat zraku. Ten je mi jako porucha smyslová nejbližší, sám musím v této oblasti projevit hodně úsilí o inkluzi do běžného života většinové populace. A stále se bavíme o asistivních pomůckách, technologiích. I já využívám tohoto skvělého moderního nástroje, abych mohl žít "naplno". Pro nás, zrakově znevýhodněné je spousta kompenzačních pomůcek, ale taky asistivní technologie, jenž pomáhají v denním životě. První je slepecká hůl. Pokud si myslíte, že to není žádná pomůcka z ICT technologií, tak jste na hlubokém omylu. To je právě to, co mnohdy podceňujeme, co ani neodhadneme, že je možné. Pravda, nemluvím o prastaré, dřevěné holi. Jsou stále zdokonalované, nyní se setkáte s holemi, kde je jak laserové zaměřování, tak jsou zde ovládače informačních zařízení na dálku. Jen tak šmátrám holí, na zastávce stisknu tlačítko a zde stojící tramvaj promluví. Jaké má číslo a kam směřuje. A taky se ozve signál u vstupních dveří, dostanu informace o budově, vybavené touto technikou. Snímače v holi buď dávají signál pohybem, nebo zvukem o možné překážce. Tak vidíte, vše je možné. Jistě dobře znáte pomůcky, jako jsou různé ozvučené nástroje, přístroje – váhy, lednička, pračka, hodinky a mnoho mnoho dalších. Mluví nám počítače i mobilní telefony. Využíváme lupy. A taky to nejsou jen ta sklíčka na držátku. Ale výsostně elektronická zařízení. Lupa do kapsy, jež zaznamená obraz do paměti, pak jej můžete zvětšovat, posunovat. Na co to je? Například na zastávce tramvaje si dáte tuto lupu k jízdnímu řádu, kam nedohlédnete svým slabým zrakem. Zachytíte a před očima zvětšíte a přečtete. A jsou tu i lupy televizní, kdy se zvětšuje text na obrazovku a jen díky tomu můžete číst. Překvapeni? Je toho hodně co se dá psát. Ale o luxusní asistivní technologii pro zrakově znevýhodněné budu psát příště. Pro tuto chvíli je toho až dost.

Zpět     

 

 

Co je co 8 (Kde Jsme)

 

Naposledy jsem začal hovořit o asistivních pomůckách pro lidi se smyslovou poruchou, a to zrakovou. Ty různé ozvučené přístroje a pomůcky pomáhají v denním životě doma, v práci i ve škole. Jenže je třeba se tam i dostat. A tady má nevidomý skutečný problém před sebou. Naučí se stálé trasy. To ani nevíte, že je slyšet proluka mezi domy, změna chodníku, tu i cítíte pod nohama a mnoho dalších drobností nám pomůže. To ale jen tehdy, když se cesta opakuje, já se ji naučím a potom jen sleduji mé kontrolní body. Ale občas musím i do míst, kde to neznám. Vždyť si jen zkuste uprostřed města zavřít oči a párkrát se zatočte. Kam půjdete? Ne, odpověď nežádám. Jak na mne svítí sluníčko, tak si připomínám, že ani netušíte jak je dobré že hřeje. Taky tím se dá určit směr. Už se blížím k tomu, o čem chci dnes psát. Je to GPS. "Global Positioning System, zkráceně GPS, je vojenský globální družicový polohový systém provozovaný Ministerstvem obrany Spojených států amerických, s jehož pomocí je možno určit polohu a přesný čas kdekoliv na Zemi nebo nad Zemí s přesností první desítky metrů. Přesnost GPS lze s použitím dalších metod ještě zvýšit až na jednotky centimetrů. Část služeb tohoto systému s omezenou přesností je volně k dispozici i civilním uživatelům." Většina z vás již jistě zaregistrovala malé přístroje pro navigaci. Určíte odkud a kam, objeví se mapa a hlas naviguje. Co ale slepý uživatel? Jak jemu to pomůže? Auto neřídí, pro pěší to většinou nemluví. Navigační jednotky přijímají signály ze satelitů a ty zpracovávají do map a navigace v přístroji. Lze ale i opačně takto získaná data o poloze posílat z mého přístroje jinam. Klient – a to může být jak zrakově postižený, tak s poruchami orientace či paměti, má u sebe modul GPS. Ten odesílá data na určené místo. Tam dispečer sleduje buď nepřetržitě pohyb klienta, nebo jej vyhledá na mapě po jeho žádosti. Nu a potom jen zbývá se domluvit, kam míří. Dispečer dle mapy jej nasměruje správným směrem. A je to. Úžasné, praktické. Nyní jsou tato zařízení již tak miniaturizovaná, že modul je součástí hodinek, kde je zároveň i mobilní telefon. Na dispečinku Bighelp již tyto přístroje máme. Je to jak malá verze v hodinkách (psal jsem o tom již dříve ve článku Zázrak), tak větší moduly do kapsy či na krk. Dispečeři zvládají navigaci i řešení krizových stavů. Je to obrovská pomoc. Já jsem na cestách samostatný, člověk s poruchami paměti pak je uhlídán v dosahu bydliště. Asistent nemusí jej sledovat nepřetržitě a při náhodné ztrátě orientace, či ztrátě z dohledu asistenta se dá tento člověk rychle a efektivně dohledat.

Zpět     

 

 

Co je co 9 (Kognitivní poruchy)

 

Víme nyní, že "zrakáči" mají své potřeby docela složité, ale poměrně řešitelné. Dokonce se dá říci, že je to srozumitelné a ne příliš početné. Jsou pravda rozdíly mezi zrakovým postižením od slabozrakých, přes prakticky nevidomé po nevidomé a přece jen každý z nich potřebuje něco podobného. Ale, Nyní narazíme na další z poruch. Jsou to poruchy kognitivní. A tady hledat řešení, pomoc, čili technologie a pomůcky jak asistenční tak asistivní, je mnohdy běh na dlouhou trať. Tak nejdříve opět co říká slovník: "kognitivní procesy, všechny operace a pochody, jejichž prostřednictvím si člověk uvědomuje, přibližuje a osvojuje svět i sebe sama, na jejichž základě je schopen sebereflexe, rozlišování objektivního a subjektivního i vytváření hodnotových orientací a světových názorů. Kognitivní procesy zahrnují smyslové poznávání (čití, vnímání), představy a obrazotvornost, myšlení (vytváření a používání pojmů, usuzování, vytváření soudů), paměť a učení. Někdy je ke kognitivním procesům řazena i řeč (jazyk, lingvistická dovednost) a pozornost." A ještě jinak: "Kognitivní poruchy postihují pamět (v horších případech mohou vést až k demenci), mají vliv na různé schopnosti a funkce - na fatickou funkci, tj. schopnost převádět myšlenky do verbální podoby a komunikovat tak s okolím, dále na schopnost poznávat lidi a předměty, orientovat se v prostoru apod. Řešením kognitivních poruch by mohly být systémy v roli diskrétního společníka, který by sledoval, zda pacient během dne z hlediska zdravotní péče udělal vše, co měl, a pokud na něco zapomněl, připomenout mu, že to má udělat. Ke kognitivním poruchám patří i poruchy učení a poruchy řeči." Toto je tak složitá oblast, s tolika možnostmi nestandardních projevů a tím potřeb, až mi hlava nebere. Tento pojem musím přijmout ve své šíři a rozsahu. Čtu znovu a ještě jednou. Snad i já mám nějakou tu kognitivní poruchu. Inu dnes toho radši nechám. Co vy na to? Příště se tím začneme probírat. Pokud nenarazíme na moji kognitivní poruchu a budeme mimo…

Zpět     

 

 

Co je co 10 (E-zdravotní péče)

 

V desátém díle mých článků o BigHelp a asistivních pomůckách se budeme i nadále věnovat kognitivním poruchám a jejich řešení pomocí asistivních technologií. Připomenu co je kognitivní: "Myšlení - je nejvyšší formou poznání; je to proces přetváření a vytváření nových informací sloužících k vyřešení a poznání problémů; proces odhalování vnitřních vztahů mezi jevy; nejvíce se projevuje při řešení problémů." Poruchy v myšlení pak vedou k nepochopení souvislostí, neschopnosti se o sebe postarat, ztráta orientace, vady v komunikaci a další. Pomocí v odstraňování exkluze (vyčleňování ze společnosti), se zabývá mnoho výzkumných pracovišť, mnoho firem… Dnes se podíváme na oblast označovanou jako e-zdravotní péče (e-healthcare). Je to nový model zdravotní péče, který využívá Internetu a informačních technologií, a může přinést zlepšení kvality života, zejména pro starší populaci. Základem je využití technologie bezdrátových sítí senzorů. Pomocí nich je možné sledovat zdravotní stav pacientů (měřit fyziologické parametry) či jejich pohyb v prostředí (s cílem vyhodnotit např. pád, dezorientaci či podezřele dlouhou dobu bez pohybu). Hlavní výhodou je to, že díky miniaturizaci není pacient obtěžován např. upevňováním elektrod či nošením hmotnějšího přístroje a omezován ve svém pohybu. Ve všech případech se využívají bezdrátové technologie, kdy je signál ze senzoru přenášen do počítače. Tam jsou informace vyhodnoceny a v případě, že je výsledkem nestandardní situace, je odeslána informace příslušnému zařízení. Zařízení to může být buď lékař, nebo dispečink, který zajistí nutnou pomoc přes smluvní partnery. Jedním z těchto přístrojů je navigační jednotka. Psal jsem o ní v souvislosti se zrakově postiženými. I tam jsem se již zmínil, že může pomoci lidem se ztrátou orientačních schopností. Pohlídá je v pohybu v určeném prostoru. U BigHelpu jsou přístroje jak do kapsy, tak na krk i jako hodinky. O tom všem jsem již psal. V těchto přístrojích je většinou i komunikační část, čili mobilní telefon. Navíc sem lze umístit i čidlo pro náraz, či čidlo pro registraci pohybu. Potom dle zakázky se sleduje, zda nedošlo k nárazu klienta nebo zda je dlouhodobě bez pohybu. Obojí může vyvolat poplach a nutnost řešení. Podstatné je, že to klientům umožňuje samostatný svobodný pohyb a asistentům zjednodušuje jejich náročnou práci.

Zpět     

 

 

Co je co 11 (Další smysly)

 

Zapomnětlivost. To bude taky jedna z kognitivních poruch. Té jsem se dopustil já. A nepozornost, nedůslednost. Jejda, našel bych na sobě toho opravdu dost. O co jde? Já u smyslových poruch se věnoval a popisoval jen ty zrakové. Jistě, vím, že jsou i poruchy smyslové další. Tak se dnes k nim ještě trochu vrátíme. Ono vše je jen takové nakouknutí do problematiky asistivních technologií, pomůcek, kompenzačních pomůcek, asistenčních dovedností a práce našeho BigHelpu. Tak několik poznámek k těm smyslovým poruchám. Jistě se hodně často setkáváme s poruchami sluchovými. Zde zvláště často se zvyšuje postižení u starších lidí, u seniorů. I pro tyto má inkluze do života sociální a informační společnosti důležitý význam. A právě technologie ICT zde nacházejí uplatnění. Jsou to implantáty pro ty nejmenší. Jsou to ale i naslouchátka, jež jsou již nyní řízeny mikroprocesory. Nejdříve se zjistí, ve kterých kmitočtech klient vlastně nevnímá a dle toho se naslouchadlo nastaví. Jsou tu ale i další asistivní technologie. Přepis mluveného slova na text je již realitou i v ICT zařízeních. Nejen písař zapisuje, ale počítače již tuto dovednost taky zvládají. Stejně jako u dalších poruch je toho daleko více. To ale ten, kdo potřebuje pomoc, si musí pomoci u lékaře, u odborných firem, číst, procházet Internet atd. Z dalších smyslů jsou hmat a chuť. Tu chuť asi nic nenahradí. Hmat ovšem nahradit mohou různé dotykové senzory. Vždyť již existují mechanické ruky, jež mají takový cit, že bez problémů zašroubují žárovku. Zaregistroval jsem takovou rukavici, plnou senzorů. Jistě by dokázala varovat před mrazem či horkem. Ona si ale dokáže zapamatovat, co klient dělal a po té vyslat signál, že například dnes si pan XY nečistil zuby, nebo si nevzal lék. Opět kroutíte hlavou? Zbytečně. Je to a funguje to. Ovšem v případě té rukavice je to opět asistivní pomůcka, řešící najednou více poruch. A jistě pomůže i takovým kosmonautům. A ti jsou vybíráni velmi přísně, ab poruchami netrpěli…

Zpět     

 

 

Co je co 12 (Osobní asistent?)

 

Tentokrát toho z vlastní hlavy mnoho nenapíši. Ne, že bych nechtěl. Ale opakování je matka moudrosti, a pokud to někdo naformuloval jinak než já, hurara. Jen chci trochu zopakovat, co bylo naznačeno o řešení kognitivních poruch. Vzpomenul jsem nějakou rukavici. Našel jsem pro vás zdroj, Který hovoří srozumitelně, odborně a doplňuje odborné výrazy. Račte do opakování: Technologie v roli osobního asistenta U lidí s výpadky paměti se používají technologie v roli osobního asistenta, které jim připomínají, co mají právě udělat. Existují 3 typy systémů. Jistící systém (assurance systém) sleduje, zda je pacient v pořádku a vykonává všechny své běžné denní aktivity. Pokud to tak není, systém informuje osobu zodpovědnou za pacienta a ta může zasáhnout. Například když pacient doma upadne, přijde mu někdo na pomoc. Kompenzační systém (compensation systém) připomíná pacientovi, co má udělat, případně jakým způsobem to má udělat. Hodnotící systém (assesment systém) průběžně sleduje chování pacienta a podle získaných údajů může odhadnout jeho aktuální stav. Všechny tyto systémy musí mít rozsáhlé znalosti o prostředí, musí například na základě posloupností akcí zjistit, jaký byl původní záměr pacienta a proč ho nebylo dosaženo. Postup rozpoznávání aktivit využívá například systém PROACT. Klient má na ruce navlečenou speciální rukavici vybavenou čtečkou RFID, která identifikuje předměty v domácnosti, jichž se pacient dotýká, a snaží se rozpoznat běžnou činnost, která má proběhnout např. čištění zubů. Dalším kompenzačním systémem je Autominder, který navrhuje denní plán aktivit člověka (například polykání léků ve správnou dobu) a pomocí připomínání dohlíží na jeho plnění. Zdroj: http://home.zcu.cz/~lnoskova/ Jistě si nyní dokážete přiřadit k výše řečenému například modul GPS, hodinky s čidlem nárazu či klidu, další bezdrátové senzory a ovladače. O nichž jsem se již zmínil dříve.

Zpět     

 

 

Co je co 13 (Jaký vývoj)

 

Když se tak probíráme možnostmi asistivních pomůcek, možnostmi ICT vůbec, je až zarážející co vše lze nyní pomocí těchto objevů a aplikací dokázat. A přitom je to vše věc několika posledních let. Než se pustíme do dalších možností asistivních pomůcek, tentokrát pro poruchy motoriky, připomeňme si, jak se vůbec tyto technologie objevily a kam asi směřují: "první fáze počítačové revoluce trvala přibližně do roku 1980 - přístup k výpočetní technice byl velmi omezený a manipulace s počítačem vyžadovala poměrně hluboké znalosti. V letech 1980-2000 probíhala druhá fáze - výpočetní technika byla zpřístupněna veřejnosti (především díky rapidnímu snížení ceny a vytvoření tzv. user-friendly prostředí (uživatelsky přátelské prostředí), které neklade tak vysoké nároky na znalosti uživatele). Ve druhé fázi jsme byli též svědky masivního rozvoje internetu. V souvislosti s třetí fází počítačové revoluce se setkáváme také s možností budoucího upravování lidského těla pomocí kybernetických implantátů obsahujících počítačové čipy, což by mělo mít za následek zvýšení kvality a komfortu lidského života. V neposlední řadě jsou to také fyzické náhrady částí těl se zabudovaným ovládáním v podobě výpočetní techniky. Ke třetí etapě počítačové revoluce se upírají zraky veřejnosti, médií, vlád světových velmocí a vědeckých expertů z celého světa. Lidská civilizace pravděpodobně stojí na hranici, která bude pro lidstvo větším historickým mezníkem než průmyslová revoluce. Někteří dokonce mluví o nových vývojových stádiích člověka." Taková je citace z jedné bakalářské práce. Je to obecně známý vývoj v ICT. Tempo závratné a možnosti nedohledné. O některých technologiích jsem se již zmínil. Když naváži na předcházející citaci, musím připomenout, takové věci, jako je náhrada oka, vložením speciálního čidla, připojeného na funkční oční nerv. Tím jsem se vrátil ke smyslovým poruchám. Toto již zkoušejí v Anglii. Ale abych to nerozpatlal do nekonečné šíře. Dalším článkem se budeme věnovat poruchám motoriky. Již vás napadá, co to bude? Nu kdo byl na letošní výstavě Rehaprotex. tak mnohé již mohl vidět na našem stánku BigHelp.

Zpět     

 

 

Co je co 14 (Inteligentní byt)

 

Již delší dobu vám slibuji téma inteligentní byt, inteligentní bydlení. Čím víc o tom čtu, tím se radostněji a beznadějně ztrácím. Je toho velmi mnoho, co se za tímto pojmem ukrývá. Principy moderních technologií, jak již víme, umožňují téměř zázraky na počkání, nemožné ihned. U inteligentních domů a bytu se musí vše podřídit hlavním podmínkám. Je to energie, ekologie, ekonomika, taky etika a musí vyhovět platným právním normám. Tomu asi rozumíme. Nemůže něco sloužit tak, aby to ničilo životní prostředí, či naši kasu, nebo dokonce naše soukromí. S tím vším musí projekt takového bydlení počítat. Navíc můžeme rozdělit služby inteligentního domu do sedmi skupin: • Energetické a ekologické • Komfortní • Bezpečnostní • Dopravní • Sociální • Zábavní • Komerční Zdálo by se, že nás a našeho tématu se týká pouze ta skupina sociální. Jenže to tak není. Pro asistivní technologie bude mnohde nutno zvládnout i energie a větrání, dopravu, zábavu. Vzhledem k tomu, že je to služba, nedá se pominout i ta část komerční. A nyní se v tom orientujme. Ach jo, to je téma! Proto radši opět citát: "Pod pojmem inteligentní dům chápeme takový dům, jehož subsystémy, jako topení, klimatizace, osvětlení, zabezpečení, prostředky zábavy a komunikace, spolupracují tak, aby navzájem posilovaly své funkce. Přitom se využívají počítače, pomocí nichž je možné celou řadu činností zautomatizovat či alespoň pro jejich řízení využívat dálkové ovládání. Jedním z cílů inteligentních domů je zvýšit komfort jejich obyvatel. Ti mohou například ovládat dům a všechna zařízení, jako je spotřební elektronika, domácí spotřebiče a další elektrická zařízení z křesla. Obyvatel domu může snadno zkontrolovat, zda pračka dokončila praní, může na dálku zapnout elektrický vařič, pečicí či mikrovlnnou troubu, může ovládat klimatizaci či topení, nastavit intenzitu osvětlení podle potřeby. Toto je pouze několik příkladů snadno realizovatelných pomocí standardních domácích automatizačních systémů a domácích spotřebičů. Avšak inteligentní domy mohou mít daleko více funkcí. Asistivní domy a prostředí jsou kategorie inteligentních domů a prostředí, které reprezentují přístup k řešení otázky nezávislého bydlení. Všechny důležité přístroje a zařízení jsou navzájem propojené a prostřednictvím dostupného uživatelského rozhraní je možné použít integrované ovládání. Tato prostředí umožňují kompenzovat některá postižení obyvatele bytu a tak posílit jeho nezávislost. Zjednoduší každodenní činnosti a zmenší závislost na jiných osobách." Podrobněji příště.

Zpět     

 

 

Co je co 15 (E-pomoc)

 

S tímto článkem jsem se skutečně nenadřel. Prostě tu jen cituji z webu tzb-info.cz 2.5 Sociální služby Sociální služby v inteligentních budovách jsou určené pro ochranu a zvýšení využitelnosti budovy pro děti, tělesně postižené, seniory a nemocné. Tyto služby jsou zaměřeny především na přivolání pomoci v nouzi, monitorování základních životních funkcí a na služby pomáhající eliminovat handicap uživatelů. Přivolání pomoci v nouzi může být v nejjednodušší formě klasickým telefonem, vybaveným hlasovou volbou a zrychlenou volbou telefonního čísla pomoci. Vyspělejší systémy využívají telefonu s dálkovým ovladačem s rychlou volbou v podobě přívěsku nebo náramku. Další možností je umístění alarmových tlačítek v místnostech; doporučuje se umístění při podlaze tak, aby upadnuvší člověk jej měl v dosahu. Tyto způsoby přivolání pomoci v nouzi vyžadují aktivní zásah postiženého. Tam kde hrozí nebezpečí, že postižený nebude schopen si sám pomoc přivolat, se využívá alarmu automaticky aktivovaného kritickými biomedicínskými daty. Jedná se především o EKG, puls, dýchání nebo nehybnost osoby. Příkladem může být alarm aktivovaný delší nehybností osoby v koupelně, která může být symptomem pádu a omráčení případně nevolnosti. Tyto služby vyžadují senzory, které data snímají. Vedle personálních senzorů, které do jisté míry monitorovanou osobu omezují, je tyto senzory možné umístit do postele, toalety nebo vany. Systémy pro eliminaci handicapu uživatelů jsou zaměřeny především na podporu paměti, sluchu, zraku a omezeného pohybu. Řídicí systém inteligentní budovy může připomenout užívání léků, uzavření oken a uzamčení budovy při jejím opuštění. Z vážnějších služeb je to supervize opuštění budovy v noci a zimě, kdy může být aktivován alarm v případě, že nemocný uživatel nečekaně opustil svůj dům. Systémy pro eliminaci poruchy sluchu jsou založeny na principu indukční smyčky a optické komunikace - světelný zvonek, telefon. Handicap v oblasti snížené schopnosti pohybu osob je možné v inteligentní budově řešit adaptabilními prvky od vany s pohyblivým dnem, přes WC po kuchyňskou linku s nastavitelnou výškou." Příště si povíme, jak do tohoto všeho vstupuje naše skupina BigHelp.

Zpět     

 

 

Co je co 16 (Dispečink a bydlení)

 

Ve dvou posledních článcích jsem se věnoval inteligentním bytům a bydlení. Byly to informace obecné a snažící se postihnout co nejšíře ji celý tento projekt. Jistě není ambicí mojí v těchto článcích vám představit vše, co se v těchto oblastech děje. Pracuje na tom celý svět, neuvěřitelné množství firem, výzkumných pracovišť, ale i malých firem a organizací, zajišťujících inkluzi do běžného života pomocí asistivních technologií. Vy již dobře víte, že naše skupina BigHelp je v tomto velmi aktivní a od počátku zastihla vývoj v této oblasti. Nejen, že využíváme známých asistivních technologií a pomůcek, ale pracovníci BigHelpu sami vyvíjí nové pomůcky. Tak se dostávám k realizaci v u nás v BigHelpu. Na letošní výstavě jste mohli některé z produktů již vidět na vlastní oči. Pomůcky řízené na dálku díky moderní ICT, dispečeři sledující konkrétní byt či klienta. To vše již umíme. O některých věcech jsem zde již psal. Klientům pomáhají ale i další vymoženosti moderní techniky. Různé manipulátory, senzory a čidla pro ovládání domácích spotřebičů, to vše je funkční a ovladatelné z dispečinku. Mechanická ruka, vedená dispečerem vás doma, mnoho kilometrů dál, nakrmí, dispečer vám může přepínat programy na televizi. To bych se jen opakoval o věcech již zde zmíněných. Pro mne je zásadní otázkou, jak dokáže klient formulovat své požadavky, co mu může pomoci v jeho samostatném, svobodném životě. Jistě se budou muset s tímto vším seznamovat pracoviště sociálních služeb, kde byli zvyklí na standardní asistenci u klienta, na postupy mnoho let osvědčené. Jenže nové technologie by mohli jejich práci značně zefektivnit. To znamená v důsledku celou snahu o inkluzi znevýhodněných osob, udělat ekonomičtější. A bude to nesmírně nutné, protože se to týká i seniorů. A těch ve společnosti přibývá a bude nutno najít prostředky na jejich začlenění do plnohodnotného života. Pomalu se blíží konec této série článků. Ještě bych vám rád představil neuvěřitelné možnosti ovládání světa kolem sebe jen přímo mozkem, možnost pracovat na počítači, i když vám fungují jen oční svaly. Prostě pár specialit. Tak příště.

Zpět     

 

 

Co je co 17 (Mozek a počítač)

 

BCI (Brain Computer Interface). Jo tak zhurta jdu na vás. Přeloženo do češtiny to znamená něco jako propojení mozku a počítače. Ano, jsou mezi námi lidé, jimž prostě neslouží jediný sval. Přesto jsou to lidé, kteří nás slyší, všemu rozumí, ale nemohou komunikovat. Dříve se tito lidé často považovali za lidi bez možnosti komunikovat, čili prakticky klinicky mrtvé. Je tu ovšem moderní věda, možnosti diagnostiky na vysoké úrovni a zjišťuje se, že mnozí z těchto lidí prostě jen nemají možnost se vyjádřit. I v tomto oboru se mnohé činí. Vědci, lékaři, celé vědecké týmy řeší, jak zvládnout přenos informací přímo z mozku. Řešení je dvojí. Buď se musí jít pod lebeční kost, nebo jen zvenčí. Vždy je ale nutno umístit čidla, jež dokážou rozlišit minimálně dva stavy. Takový člověk se pak snaží ve svých představách vytvořit dva rozdílné stavy, tak, aby je senzory dokázaly zaznamenat. A v tu chvíli tu máme základní binární výsledek. (BCI, na kterém pracují vědci z Berlína, využívá metodu strojového učení. Pacient si má intenzivně představovat nějaké 2 typy konkrétních pohybů, například napřažení pravé a levé ruky. Ty pak představují řídicí signál pro počítač.) Stejně jako všechny počítače, jež pracují vlastně jen se signálem ano či ne. Zdá se vám to neuvěřitelné? Já nad tím stojím s pusou otevřenou. A jen přeji, aby i v tomto oboru šel pokrok co nejrychleji dopředu. I když i tady, stejně jako ve všech oborech lidského činění, hrozí zneužití. Půjdete na nějakou úplně jinou banální operaci a vrátíte se domů se senzorem…. Brrr, nedomýšlet. Ano, je to vrchol obrovské pyramidy snah o začlenění lidí se smyslovými poruchami. Je již v současné době neuvěřitelné množství takových "uděláte", které pomáhají. Nebudeme ani zdaleka tu o všem mluvit. Není to ani cílem tohoto seriálu. Tak příště ještě ovládání jen očima…

Zpět     

 

 

Co je co 18 (Mrkání na počítač)

 

Když na vás mrkne šikovná dívka, je to báječné. Horší je, když vám někdo řekne, že mrkáte na drát. No to asi lichotivé není. A já na ten drát (a pár součástek) mrkal, jako na ten pověstný drát… A bylo to o mrkání, ale neuvěřitelně prospěšném. Ne k flirtování či posměchu. Tak o co jde? Ukazuje se, že svaly oka jsou odolnější vůči nemocem než ostatní svaly. Pohybem oka se dá komunikovat s okolím, může být využit jako řídicí prvek pro rozhraní k počítači. Pokud jiné svaly nefungují, je to jedna z posledních možností. Aby to bylo možné, je třeba mít k dispozici kvalitní metody pro snímání očních pohybů. Problematikou komunikace pomocí pohybu oka se zabývá více projektů Českým systémem je I4Control, který byl vyvíjen na Katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a který je v prodeji od září 2008. I tento systém je založen na videookulografické metodě a také byl primárně vytvořen jako kompenzační pomůcka pro handicapované uživatele počítače. Počítač je ovládán pomocí pohybů oka, popř. hlavy. Uživatel má nasazené brýle, k jejichž obroučce je připojena kamera. Tato kamera bývá umisťována na pravou stranu brýlí, z bezprostřední blízkosti sleduje obraz oka uživatele a z tohoto obrazu zjišťuje směr výchylky zorničky od původní rovnovážné polohy. Kamera je doplněna o infračervené osvětlení snímané scény, oko je přisvětlováno čtyřmi infračervenými diodami, které jsou umístěny v rozích kamery. Zařízení díky tomu není závislé na okolních světelných podmínkách. A potom, když se díváte do místa, kam potřebujete, mrknete. Jednou či dvakrát, prostě jak je nutno a ono to funguje. Docela jako vaše počítačová myš, kterou ovládáte rukou. Mrkáte na drát? Já se tímto výrobkem poprvé setkal v našem Net vlaku a pravidelně na výstavách v Brně. Stále jsem okouzlen. Tak mrkněte třeba na Internet. Tam najdete popsaných spoustu dalších úžasných asistivních pomůcek a technologií. Já nepřestávám být fascinován a jsem optimista i v mém postižení. Prostě je dost šikovných lidí, kteří nám připravují pomůcky pro snadný, nebo alespoň srovnatelný život ve společnosti.

Zpět     

 

Vygenerované za: 0.09 sekund
764,967 návštěv